Ahoj! Mé jméno je Adam Houska. 

Vytvářím filmy, které vypravují příběhy, jež by nikdy neměly upadnout v zapomnění. Každý z mých filmů má otevřený konec, je proto jen na Vás, co si z nich odnesete. Pamatujte, film samotný se nikdy nemění, ale vy a vaše povaha ano. 

Je mi 19 let a studuji na Gymnáziu Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci. V Jindřichově Hradci jsem se také narodil a dosud žiji se svou rodinou. Už na základní škole jsem se začal zajímat o umění a film. Původně jsem se věnoval hlavně tvorbě prezentací a grafických plakátů k různorodým tématům, často osvětovým či připomínajícím významná výročí. Teprve na konci deváté třídy jsem se rozhodl natočit svůj první film. Jednalo se o dokument věnovaný životu Marty Kubišové. Tento snímek získal kladné ohlasy zejména díky své výtvarné stránce, práci s archivními materiály a citlivou reflexi důležitého výročí. Na festivalu Pražský filmový kufr obdržel uznání poroty. Přestože dnes vnímám jeho mnoho chyb a nedostatků, dodnes je to film, na který jsem stále hrdý.

Po nástupu na gymnázium jsem se od čistě dokumentárních forem začal odklánět k experimentálnímu filmu. Chtěl jsem vytvořit film, který by předal myšlenku, že navzdory rozdílům mezi lidmi zůstáváme všichni lidskými bytostmi, a že i v těch nejtemnějších obdobích, jako byla například druhá světová válka, je důležité hledat světlo a naději. Tak vznikl film Cizinci na cestě, který kombinuje dokumentární a experimentální prvky. Film měl veřejnou premiéru v prosinci 2023 v aule gymnázia a zaznamenal významný úspěch a dovolím si tvrdit, že nenechal diváky chladnými. Ještě předtím jsem s filmem získal i 1. místo za filmový plakát roku 2023 od poroty festivalu Pražský filmový kufr.

Velkou roli v mém osobním i tvůrčím životě sehrála také má přítelkyně Bohdanka, se kterou jsem se hlouběji seznámil v této době. Je pro mě významnou oporou, inspirací, a to právě díky ní mohu říct, že můj život dává smysl. Bohdanka mě také inspirovala k natočení mého dalšího experimentálního filmu Interlinked. Ten se zaměřuje na otázku, co se stane, když člověk ztratí svou spřízněnou duši, se kterou je propojen, a jak některé společnosti dokážou z této lidské zranitelnosti těžit. S tímto filmem jsem v červnu 2025 získal Cenu poroty festivalu OFF Poděbrady a opět 1. místo za filmový plakát roku 2025 na festivalu Pražský filmový kufr.