Druhá světová válka se chýlí ke konci a zatímco spojenecká vojska osvobozují Evropu, na druhé straně fronty se nacistický voják snaží vyrovnat s krutou tváří války…

Krátkometrážní / Dokumentární / Válečný

Česká republika / 2023 / 15 minut

Režie a scénář: Adam Houska


Záznamy ve filmových databázích

IMDB / KINOBOX / ČSFD

FILM

TRAILER



     .

Když jsem začal pracovat na scénáři k filmu Cizinci na cestě, dal jsem si za cíl vytvořit takový příběh, který by publiku předal myšlenku, že ačkoli jsou mezi námi mnohé rozdíly, všichni jsme lidé a že i v době té největší temnoty, jakou byla druhá světová válka, je třeba hledat světlo a naději.

Hlavním tématem filmu je krutost války, rovnost lidí a hledání světla a naděje v temnotě světa.

Veškerá tato témata jsou ve filmu vyprávěna a zobrazována pomocí symbolů. Krutost i rovnost lidí je zobrazena skrze fotografie malých dětí, zatímco naděje a temnota jsou vyobrazeny pomocí plamínku svíčky v pokoji zahaleném nocí.

.



Film není jen to co vidíme, ale také to, co slyšíme. Ve filmu je kladen velký důraz na zvuk. V různých scénách slyšíme například tikot hodin, šum moře, vítr, střelbu a také zvuk poplašných sirén.

Každá scéna ve filmu je specifická a její momenty jsou snadno zapamatovatelné právě díky použitému zvuku.

Jako hlavní hudební téma filmu byla použita skladba od Maxe Richtera On The Nature Of Daylight, která podtrhává samotné téma filmu. Když ji posloucháme, přijde nám temná, ponurá a depresivní. Když se ale zaposloucháme pozorněji, uslyšíme, že v ní jsou i prvky naděje a světla. I v temnotě se dá najít světlo.

Dále byly ve filmu použity skladby ze Čtvera ročních období od Antonia Vivaldiho, která byly do novější podoby upravené a zkomponované Maxem Richterem.

Ve filmu byla také použita píseň Mamatschi v podání zpěvačky Mimi Thoma.


.


Film Cizinci na cestě je černobílý, ale ne obyčejně černobílý. Stejně jako předešlé aspekty i tento podtrhává hlavní téma filmu.

Ačkoli ve filmu převládají tmavé odstíny, můžeme v něm vidět velký kontrast mezi černou a bílou. I v té nejtemnější scéně můžeme zahlédnout záblesky světla.

Ve filmu je kladen velký důraz na detailní záběry, odrazy ve sklech a textury předmětů. Výjimkou jsou široké záběry na oceán a jeho rozbouřenou hladinu.

Jednou z nejsilnějších stránek filmu je střih. Každá scéna je na setinu přesně sestříhaná v rytmu zvuku a hudby. Divák má poté dojem, že hudba je opravdu skutečnou součástí filmu a ne jenom prvek na pozadí.



.


Film obdržel cenu za 1. místo za nejlepší filmový plakát roku 2023 od poroty festivalu Pražský filmový kufr.

Lidé, kteří film viděli, ho popsali jako dechberoucí, filosofický, temný a silně sugestivní.