Během sledování Interlinked divák cítí silné emocionální napětí mezi hlavními postavami — jejich vztah, radost, naděje, ale také trauma — ztráta, frustrace, bolest. Celý film je především o tom, co se stane, když člověk ztratí svou spřízněnou duši, s kterou je propojen. Interlinked. A o tom, jak určité společnosti z těchto zranitelností člověka mohou těžit. V našem případě je to společnost Axioma.

Interlinked hodně používá plynulé přechody, montáže, snímky, které propojují časové roky, vzpomínky a současnost.

Snímek hodně pracuje s kontrastem mezi světem "před Axioma" (flashbacky dávné love story) a tím v Axioma / na serverech, kde se zpracovávají vzpomínky importované z čipu. První je světlý, teplý, s větší sytostí barev, přítomností zeleně, rostlin, přirozeného světla; druhý prostor je sterilní, chladný, s bělejšími nebo neutrálními tóny, často s nepříjemným osvětlením.

Interlinked je vystavěná především na kontrastu prostředí a barev, které odrážejí psychický stav postav i hlavní témata příběhu. Vzpomínky hlavní postavy, ukazující společný život jsou laděny do teplých tónů – převládá žlutá, béžová, jemná zelená a pastelové odstíny. Tyto barvy vytvářejí pocit domova, intimity a naděje, jako by divák listoval starým rodinným albem. V ostrém protikladu k tomu stojí Axioma, zejména proces nahrávání vzpomínek na servery a různé místnosti, které jsou vizuálně sterilní a chladné. Dominuje bílá, šedá a modrá, někdy proříznutá ostrou červenou. 

Cena poroty festivalu OFF Poděbrady 2025